PROMĚŇUJEME VIZE V UMĚNÍ

Ahoj, jmenuji se Kamila. Pocházím z malého městečka v lesích České republiky. Už od dětství jsem byla tak trochu „naruby“. Zbožňuji tanec, malování, psaní a také mě velmi bavila fotografie. Pocházím z „3D“ rodiny, takže asi uhodnete, co se stalo, když jsem si vybírala střední školu😊… Pár jasných vět… Půjdeš na hotelovku. Jako profesionální tanečnice nebo tím, co vytvoříš, si peníze nevyděláš. Všechno si necháš jako koníček a pak se uvidí…. Možná se v těchto větách právě teď někteří rodiče najdou😃 Tak jsem šla. Ty roky můžeme přeskočit, protože se nic moc kreativního nedělo.

Po maturitě jsem pracovala v restauracích jako servírka a barmanka. O pár let později jsem potkala dámu se stejným jménem jako já. Zasvětila mě do světa kosmetiky. Toto období se nazývalo 15 let za lehátkem jako kosmetička. Potkala jsem nespočet zajímavých a milých lidí. Byly to úžasné a užitečné časy, ale někdy mé podnikání vypadalo s 10 $ v peněžence. Každý, kdo někdy podnikal, ví, o čem tady mluvím...😎🕺

Hodně jsem cestovala po světě a školila kosmetičky. Poznávala jsem svět a jiné kultury. Sbírala jsem zkušenosti z cizích zemí. To bylo úžasné a jsem za to vděčná🫶🏼… A co si myslíte, že se po tom všem stalo? Život mě postavil do stejné situace, jako když jsem byla dívka, která si musela vybrat, na jakou střední školu chce jít. Takže zpět na začátek příběhu, pouze se zkušenostmi, které jsem získala.

Kdo má rád pohodlí, bezpečí a stabilitu, prosím, přestaňte číst. Zbytek příběhu se vám rozhodně nebude líbit😊

Opustila jsem po 15 letech podnikání, které bylo úspěšné a relativně bezpečné? ANO. Zvenčí to vypadalo jako bláznivý nápad, který mě napadl přes noc, ale v hlavě jsem tuto realitu žila po nocích 3 roky, dokud nenastal ten správný čas. Probudila mě myšlenka s jasnou otázkou… Věříš své tvorbě a svému snu natolik, že jsi ochotná skončit se svým současným podnikáním a plně se otevřít novému? Ještě při protahování v posteli mi v hlavě zaznělo obrovské ANO, bez jakýchkoliv pochybností, s nesmírnou vděčností a úlevou, že půjdu za svým snem, který přinese radost nejen mně, ale i budoucím majitelům, protože plakáty mají svou vlastní hloubku. Dokážete si představit ten pocit jarního rána? Návrat do mého světa, který jsem na mnoho let opustila, odložila do pomyslné skříně a snažila se žít „klasický“ život… jeden citát mi utkvěl v paměti a ten zní…. To, že někam zapadáte, ještě neznamená, že tam patříte.. tak bych popsala většinu svého života. Vstříc novým kreativním dneškům a zítřkům. Alenka v říši divů řekla, že za jednu noc je možných až šest nemožností… a já tomu věřím taky🪄⭐️

Takže končím svou kariéru, protože dlužím paní Kreativitě její vlastní prostor v mém životě. Mám představu, co mě čeká? V žádném případě, ale mám odvahu představit vám svou značku Naruby. Myšlenka se zrodila před 5 lety během večerního telefonátu s kamarádkou. A tehdy jsem poprvé řekla nahlas, že píšu zrcadlovým písmem už od té doby, co jsem se naučila psát😊. Nikdy mě předtím nenapadlo, že je to něco výjimečného, ale když to kamarádka slyšela, málem jí vypadl telefon z ruky😃. V té době jsem řešila osobní záležitosti, a tak jsem vše kreativní naposledy odsunula stranou. A po letech mě to zasáhlo znovu a silněji. Byl to pro mě neobyčejný pocit, protože paní Inspirace nechodí na stejné místo dvakrát se stejným nápadem. S pomocí jsem založila Instagram. Vždycky jsem byla jen uživatel, jako pasivní sledovatel z gauče. Začala jsem se učit o algoritmech a technických věcech. Prošla jsem i školením na digitální produkty. Takže noční program byl jasně daný.😊 Vymýšlení, jak to všechno propojit v reálné podobě. Pamatuji si, jak vypadaly první pokusy, když mamka držela kameru na pláži. Bylo to nesmírně vtipné😊. Postupně jsem začala fotit pozadí pro plakáty a k tomu se přidávaly texty, které když se objeví, musí se hned napsat jinak, jinak je zapomenu. A tak se to všechno poskládalo až do této podoby. Spojila jsem všechno, co jsem dělala, když jsem byla na základní škole. Musela jsem projít velkými pády a ztrátami, abych se přestala bát a šla za svým srdcem. A tak se zrodilo Naruby a já tyto řádky píšu vděčně s vlasy vlajícími ve větru ve svém domově u moře.

Vítejte Narubíčkové🫆

Svět patří odvážným a bláznům. Já jsem kombinací obojího a děkuji, že mi je umožněno žít tyto zázraky. Obrovské poděkování patří mým přátelům, kteří ve mě vždy věřili, často více než já sama v sebe, a také mé mamce, protože díky ní jsem tady.

PS: majitelé plakátů, nedržíte v ruce jen kus papíru, je to kus mě s velkým příběhem 🫶🏼